Jste zde: Praha — matka měst » Památky » VALDŠTEJNSKÁ ZAHRADA — Původní manýristická zahrada


VALDŠTEJNSKÁ ZAHRADA

Valdštejnské náměstí 4

Dominantou zahrady je sala terrena. Dominantou zahrady je sala terrena.
© Herbert Heissler 6.7.2002

Původní manýristická zahrada
Valdštejnská zahrada vznikala spolu se stavbou Valdštejnského paláce, který si nechal zbudovat pro sebe Albrecht z Valdštejna v letech 1623 - 1629. Vznikla tak ranně barokní zahrada ve stylu italského manýristického parku. Přísně geometricky řešená zahrada je sevřena ze západu, severu a východu budovami samotného paláce, z jihu pak vysokou ohradní zdí s oblouky. Vstup do zahrady je tak možný jak z Valdštejnského paláce tak i ohradní zdí z Letenské ulice.
Zahrada je rozdělena do dvou geometricky rozdílných částí, větší a menší. Ve větší části se nalézá největší sala terrena v Praze, dále pak voliéra, umělá krápníková stěna (jeskyně) a čtvercová mramorová kašna s bronzovou sochou Venuše. V menší je velký bazén s ostrůvkem, nesoucím plastiku Herkula, skleník a jízdárna. Ve styku obou částí je pískovcová kašna s vodotryskem. V obou částech jsou volně rozmístěny bronzové plastiky mytologických postav a koní.
Sala terrena je spojena přímo s palácem a tvoří jí tři mohutné oblouky podepřené zdvojenými sloupy, interiér je vyzdoben štukováním a mytologickými výjevy z Trojské války. Výzdobu provedl B. Baccio di Bianco.
Voliéra je rovněž tvořena oblouky arkád a dále balustrádovou atikou s obeliskem a vázami. Plochy mezi oblouky mají charakter jeskynního zdiva (tzv. grotty).
Plastiky jsou dílem Adriena de Vries, avšak jde pouze o přesné kopie, protože originály byly odcizeny drancující švédskou armádou roku 1648. Kopie byly odlity v letech 1910 - 1913 z originálů původních soch.
V 18. stol. byly provedeny úpravy zahrady, kdy získala volnější podobu, ve stylu anglických parků. V letech 1954 - 1955 došlo k další úpravě zahrady. Poslední úprava probíhala do konce roku 2001. Její dnešní podoba tak respektuje původní manýristickou podobu i s novějšími barokními prvky.
V zahradě se volně pohybuje páv se třemi pávicemi.

Prohlídka

Délka prohlídky cca 90 min.

Turistické informace »
Poslední aktualizace: 8. 5. 2009 22:37

Předpověď počasí

Neděle
oblacno
-7 °C
Pondělí
jasno
-7 °C
Úterý
snih
-7 °C
Středa
polojasno
-6 °C
Čtvrtek
polojasno
-4 °C
Pátek
snih
-7 °C

Další fotografie »

Památky v dohledu (do 500m)

DŮM U TŘÍ PŠTROSŮ — Původně renesanční dům

Dům postaven r. 1585. R. 1597 jej získal Jan Fux, obchodník s pštrosími péry. Dal dům přestavět a r. 1606 vyzdobit freskami s motivy pštrosích per a pštrosů jako domovní znamení. R. 1657 přistavěno barokní patro se 2 štíty. Při přestavbě na hotel objeveny…

Pohled na chrám ze střechy Malostranské besedy

CHRÁM SV. MIKULÁŠE — Barokní chrám

Vrcholně barokní chrám stavěný v l. 1704 - 1756 na místě bývalého gotického kostela sv. Mikuláše řádem jezuitů. Stavbu postupně provedli otec a syn Dienzenhoferové a A. Lurago. Stavba je považována za jednu z nejcennějších staveb baroka severně od Alp.

Celkový pohled na zahradu

KOLOWRATSKÁ ZAHRADA — Součást jednoho okruhu palácových zahrad pod Pražským hradem

Zahrada vznikla pravděpodobně až v polovině 18. století. Zeď na její východní straně ukrývá základy románské zdi, která byla součástí velkého opevnění Malé strany. Zahrada byla ryze užitkovou s ovocnými stromy a vinnou révou. Tento skromný charakter si udržela…

Vstup na nádvoří aerálu se dvěmi věžemi

KOSTEL PANNY MARIE POD ŘETĚZEM — Původně románský kostel

Kostel postaven v l. 1169-82 jako součást opevněného kláštera johanitů, založeného králem Vladislavem II. V pol. 14. stol. kostel goticky přestavěn, dnešní podoba pochází z barokní přestavby v l. 1640-60 podle C. Luraga.

Celkový pohled na zahradu

LEDEBURSKÁ ZAHRADA — Součást jednoho okruhu palácových zahrad pod Pražským hradem

Jde o nejzápadnější část komplexu palácových zahrad pod Pražským hradem. Jméno nese po pozdějším majiteli Adolfovi hraběti z Ledebouru, který získal palác i se zahradou v roce 1852. Zahrada vznikla již v 17. století spoluprací slavných…

LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC — Původně renesanční palác

R. 1591 spojeno Janem z Lobkovic pět domů v jeden celek, který byl přestavěn na palác. R. 1620 jej získal místodržící Karel z Lichtenštejna. R. 1791 renesanční objekty sjednoceny klasicistním průčelím a vnitřní prostory zásadně přebudovány. Dnes je část…

Pohled na zahradu od vstupu do komplexu zahrad

MALÁ FÜRSTENBERSKÁ ZAHRADA — Součást jednoho okruhu palácových zahrad pod Pražským hradem

Jedná se o pozdně rokokovou zahradu, které vznikla v letech 1784 až 1788. Donátorkou byla majitelka paláce Marie Barbora Černínová. Zahrada byla vybudována dle návrhu architekta Ignáce Palliardiho. Svůj název však nese podle posledních majitelů. Centrální…

Pohled na zahradu ze sousední Ledeburské zahrady

MALÁ PALFFYOVSKÁ ZAHRADA — Součást jednoho okruhu palácových zahrad pod Pražským hradem

Palffyovská zahrada se zachovala v podobě z pol. 18. stol. Zahrada je vybavena terasami a lodžiemi. Malá Palffyovská zahrada byla zpřístupněna v roce 1995 spolu s Ledeburskou zahradou.

MALOSTRANSKÁ MOSTECKÁ VĚŽ — Gotická věž na Karlově mostu

Věž Juditina mostu (nižší Malostranská mostecká věž) je románská hranolová věž, původně součást opevnění podhradí z 1. pol. 12. stol., později věž Juditina mostu. Vyšší Malostranská mostecká věž byla postavena po r. 1464 z podnětu krále Jiřího…

MALOSTRANSKÁ RADNICE (BESEDA) — Pozdně renesanční budova

Postavena po r. 1478. Jako radnice sloužila až do r. 1784. Do dnešní podoby přestavěna v l. 1617-30 podle G.M. Filippiho. R. 1660 přestavěna uvnitř, v 1. pol. 19. stol. ze střechy odstraněny 3 věže a ozdobné vikýře. Nyní je budova po nové rekonstrukci, kdy ji…

PALÁC PÁNŮ Z HRADCE — Renesanční palác

Postaven r. 1564 za Jáchyma z Hradce. V l. 1586-9 za Adama z Hradce rozšířen o boční křídla. Tato podoba vpodstatě zachována dodnes. Palác přestavěn ještě v r. 1678 a v l. 1846-7. Dnes součást areálu italského velvyslanectví.

PALÁC SMIŘICKÝCH (U MONTÁGŮ) — Původně renesanční palác

Vznikl postupně spojením dvou domů. První dům koupen r. 1573 Janem ze Smiřic, s druhým domem spojen po r. 1603. Z té doby zachováno jádro renesanční průčelí s nárožními bastiony. V l. 1764-5 palác přestavěn a zvýšen. Dnes sídlo Parlamentu ČR.

Pohled na Pražský hrad ze střechy Malostranské besedy

PRAŽSKÝ HRAD — Sídlo českých králů

Rozlehlý komplex hradních paláců a církevních staveb složitého stavebního a historického vývoje. Již v 9. stol. zde stálo slovanské hradiště. První Přemyslovci (Bořivoj, Vratislav I., Václav) zde zakládají několik církevních staveb. Velké přestavby se Hrad pak…

Celkový pohled na zahradu

VELKÁ FÜRSTENBERSKÁ ZAHRADA — Palácová zahrada pod Pražským hradem

Původně zde byly vinice. V polovině 18. století zde vznikla zahrada. Vstup je ze Starých zámeckých schodů a zahrada není propojena s ostatními palácovými zahradami pod Pražským hradem! Zahrada byla zpřístupněna po dvouleté rekonstrukci až v roce 2008. Na…

Celkový pohled na zahradu

VELKÁ PÁLFFYOVSKÁ ZAHRADA — Součást jednoho okruhu palácových zahrad pod Pražským hradem

Zahrada byla již zřízena v 17. století, ale do dnešní podoby byla upravena až v roce 1751. Zahrada je více zdobená a celkově působí majestátnějším dojmem. Rekonstrukce zahrady byla dokončena v roce 1999.

Celkový pohled na zahradu od vstupu.

VRTBOVSKÁ ZAHRADA — Barokní zahrada

Vrtbovská zahrada, ležící spolu s dalšími třemi barokními zahradami (Vratislavskou, Schönbornskou a Lobkowickou) na svahu Petřína, je jednou z nejvýznamnějších pražských barokních zahrad.

Okolí objektu »

Aktualizace databáze: 24. 5. 2011 Na začátek stránky  Mapa webu