VYŠEHRAD - HŘBITOV SE SLAVÍNEM
K rotunděPůvodní farní hřbitov vyšehradské kapituly byl v sedmdesátých letech 19. stol. přeměněn v národní pohřebiště zásluhou vlasteneckých proboštů Václava Štulce a Mikuláše Karlacha. První náhrobky vytvořil A. Barvitius, na nějž v I. 1891-1908 navázal A. Wiehl. Dnes je na hřbitově pochováno přes 600 význačných osobností české národní kultury. Náhrobky tvoří jedinečnou galérii hřbitovní plastiky s díly J. V. Myslbeka, F. Bílka, B. Kafky, O. Španiela, K. Lidického, J. Wagnera a mnoha dalších. Z nejvýznamnějších spisovatelů jsou zde pohřbeni: Karel Čapek, Karel Hynek Mácha, Jan Neruda, Božena Němcová, Vítězslav Nezval. Malíři: Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi, Julius Mařák, Karel Purkyně, Miloslav Holý. Sochaři: Václav Levý, Otakar Španiel. Hudební skladatelé: Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich. Housloví virtuosové: František Ondříček, Josef Slavík. Vědci: fyziolog Jan Ev. Purkyně, Jaroslav Heyrovský, nositel Nobelovy ceny v oboru polarografie. Součástí hřbitova je Slavín, společná hrobka nejzasloužilejších osobností českého národa. Byla postavena v I. 1889-1893 z podnětu probošta M. Karlacha a měštana M. Fischera podle projektu A. Wiehla. Plastická výzdoba je dílem J. Moudra a tvoří ji po stranách dvě sochy Vlasti jásající a truchlící, na vrcholu socha okřídleného Génia se sarkofágem. Před čelní stěnou Slavína je bronzový krucifix od V. Levého. Do dnešního dne je zde pohřbeno přes 50 významných osobností. Spisovatelé: Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický, Josef Hora. Malíři: Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Václav Špála. Sochaři: J. V. Myslbek, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Ladislav Šaloun, Jan Louda. Architekti: Kamil Hilbert, Josef Gočár, Jaroslav Fragner. Housloví virtuosové: Jan Kubelík, Jaroslav Kocián. Klavíristé: Jan Heřman, František Maxián. Operní pěvci: Ema Destinnová, Vilém Zítek, Zdeněk Otava. Herci: Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout. Vynálezce František Křižík.
Prohlídka
Délka prohlídky cca 90 min.Turistické informace »
Předpověď počasí

26 °C

28 °C

24 °C

20 °C

17 °C

18 °C
VYŠEHRAD
VYŠEHRAD — Areál přemyslovského hradiště, gotického hradu, později barokní pevnost
Původně hrad Chrasten, který byl založen někdy v 10. stol., stal se i přemyslovskou mincovnou a určitou dobu zde sídlil i první český král Vratislav. Po pol. 12. stol. jeho význam klesal. Jeho slávu obnovil až Karel IV., který zde postavil gotický palác a…
VYŠEHRAD - HŘBITOV SE SLAVÍNEM — Vyšehradský hřbitov se Slavínem
Původní farní hřbitov vyšehradské kapituly byl v 70. letech 19. stol. přeměněn v národní pohřebiště. Náhrobky jsou jedinečnou galerií hřbitovní plastiky s díly J.V.Myslbeka, F.Bílka, B.Kafky aj. Součástí hřbitova je Slavín, společná hrobka…
VYŠEHRAD - KASEMATY — Chodby v pevnostních valech
R. 1654 zahájena stavba pevnosti Vyšehrad. Po r. 1742 budování kasemat ve valech. Ty sloužily vojenským účelům (shromaždiště vojska, sklady, apod.). Délka obou křídel kasemat je několik km (zpřístupněn je cca 1 km), součástí je i rozlehlý sál Gorlice.
VYŠEHRAD - KAPITULNÍ CHRÁM SV. PETRA A PAVLA — Novogoticky přestavěný kostel
Původní románská bazilika postavena králem Vratislavem II. koncem 11. stol. v r 1249 vyhořela, poté obnovena goticky. Za císaře Karla IV. nově postaven gotický chrám. Ten později přestavěn renesančně a barokně. Současná podoba je novogotická z konce 19. stol.
VYŠEHRAD - ROTUNDA SV. MARTINA — Románská rotunda
Nejstarší zachovaná rotunda v Praze. Postavena koncem 11. stol. za krále Vratislava II. jako farní kostel předhradí. Po zřízení pevnosti sloužila jako skladiště prachu. R. 1841 měla být zbořena kvůli stavbě silnice. Dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav…
![Praha: matka měst [logo]](http://www.matkamest.cz/img/praha-matka-mest.jpg)


