VALDŠTEJNSKÁ ZAHRADA

Dominantou zahrady je sala terrena.
© Herbert Heissler 6.7.2002

Původní manýristická zahrada
Valdštejnská zahrada vznikala spolu se stavbou Valdštejnského paláce, který si nechal zbudovat pro sebe Albrecht z Valdštejna v letech 1623 - 1629. Vznikla tak ranně barokní zahrada ve stylu italského manýristického parku. Přísně geometricky řešená zahrada je sevřena ze západu, severu a východu budovami samotného paláce, z jihu pak vysokou ohradní zdí s oblouky. Vstup do zahrady je tak možný jak z Valdštejnského paláce tak i ohradní zdí z Letenské ulice.
Zahrada je rozdělena do dvou geometricky rozdílných částí, větší a menší. Ve větší části se nalézá největší sala terrena v Praze, dále pak voliéra, umělá krápníková stěna (jeskyně) a čtvercová mramorová kašna s bronzovou sochou Venuše. V menší je velký bazén s ostrůvkem, nesoucím plastiku Herkula, skleník a jízdárna. Ve styku obou částí je pískovcová kašna s vodotryskem. V obou částech jsou volně rozmístěny bronzové plastiky mytologických postav a koní.
Sala terrena je spojena přímo s palácem a tvoří jí tři mohutné oblouky podepřené zdvojenými sloupy, interiér je vyzdoben štukováním a mytologickými výjevy z Trojské války. Výzdobu provedl B. Baccio di Bianco.
Voliéra je rovněž tvořena oblouky arkád a dále balustrádovou atikou s obeliskem a vázami. Plochy mezi oblouky mají charakter jeskynního zdiva (tzv. grotty).
Plastiky jsou dílem Adriena de Vries, avšak jde pouze o přesné kopie, protože originály byly odcizeny drancující švédskou armádou roku 1648. Kopie byly odlity v letech 1910 - 1913 z originálů původních soch.
V 18. stol. byly provedeny úpravy zahrady, kdy získala volnější podobu, ve stylu anglických parků. V letech 1954 - 1955 došlo k další úpravě zahrady. Poslední úprava probíhala do konce roku 2001. Její dnešní podoba tak respektuje původní manýristickou podobu i s novějšími barokními prvky.
V zahradě se volně pohybuje páv se třemi pávicemi.

Prohlídka

Délka prohlídky cca 90 min.