ŠTERNBERSKÝ PALÁC

Původně renesanční palác — NKP
Barokní průčelí paláce, obrácené do náměstí, dokládá svůj vznik spojením dvou původně renesančních domů. Západní, ustupující úsek palácové budovy byl samostatným domem zvaným Na baště. V r. 1541 v něm vypukl velký požár, který zničil nejen většinu Malé Strany, ale také část Hradčan i Pražského hradu se svatovítskou katedrálou. Dům Na baště se v rudolfinské době stal reprezentačním zájezdním hostincem, určeným pro cizí vyslance. V r. 1684 spojil Adolf Vratislav ze Šternberka tento dům se sousedním domem Fuksovským. Z něho zůstal na průčelí obraz Korunování P. Marie. Kopie tohoto barokního obrazu je na paláci dodnes právě tak jako šternberský erb, zdobený řádem Zlatého rouna s korunkou. K sjednocení obou staveb novým barokním průčelím došlo, pravděpodobně podle projektu G. B. Alliprandiho, až v prvním desetiletí 18. stol. Současně byly přebudovány i vnitřní prostory a opatřeny bohatou štukaturou od D. Frisoniho. Šternberský palác se na přelomu 18. a 19. stol. stal důležitým střediskem vznikající české vědy. V r. 1770 zde byla založena Soukromá společnost nauk, od r. 1790 nazvaná Královská česká společnost nauk. U přírodovědce Kašpara ze Šternberka se scházeli slavista Josef Dobrovský, historik František Palacký a další představitelé vědy a umění. Odtud vzešel podnět k založení Národního muzea (1818) i Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách (1820).