PRAŠNÁ BRÁNA

Gotická brána
Prašná brána uzavírá na východě Celetnou ul. a vytváří monumentální vstup na Staré Město. Od 1. pol. 13. stol. stávala v těchto místech brána zv. Odraná. Nahradila ji dnešní brána, nazývaná původně Nová věž, postavená přímo do staroměstského hradebního příkopu, který ztratil po založení Nového Města (1348) obranný smysl. Nová věž měla především funkci reprezentační. Založil ji r. 1475 král Vladislav Jagellonský, který tehdy bydlel v Králově dvoře v místech dnešního Obecního domu. Stavbu, financovanou staroměstskou obcí, zpočátku vedl Václav ze Žlutic. Již od r. 1478 ho nahradil M. Rejsek z Prostějova. Ten věž dostavěl až po horní ochoz a bohatě plasticky vyzdobil. V r.1484 byla však stavba zastavena, protože král Vladislav se přestěhoval ze sousedního Králova dvora na Pražský hrad. Nedostavěná věž, opatřená provizorní střechou, sloužila na konci 17. stol. jako skladiště střelného prachu a od té doby se nazývá Prašná brána. Při pruském obléhání Prahy v r. 1757 byla věž těžce poškozena. Nynější podoba Prašné brány je výsledkem puristické restaurace a rekonstrukce, kterou provedl J. Mocker v I. 1875-1886. Tehdy byl vytvořen i horní ochoz, dlátová valbová střecha a síťová klenba průjezdu. Fragmenty Rejskovy plastické výzdoby byly pietně zachovány a doplněny novogotickými ozdobami a sochami českých králů a zemských patronů od J. Čapka, B. Seelinga, J. Strachovského, L. Šimka a A. Wildta.