VYŠEHRAD

Pohled na Vyšehrad z Radlického údolí
© Herbert Heissler 7.2.2010

Areál přemyslovského hradiště, gotického hradu, později barokní pevnost — NKP
Hrad na Vyšehradské skále, nazývaný původně Chrasten, byl založen někdy v průběhu 10. st., rozhodně později než Pražský hrad. Nicméně je opředen mnoha pověstmi. Za vlády Boleslava II. zde bylo klasické přemyslovské hradiště s mincovnou na ražení denárů. Doba největší slávy Vyšehradu byla v 11. st., kdy se stal na určitou dobu sídlem prvního českého krále Vratislava. Přebudování původně dřevěného hradu v kamenný s novými kostely ani zřízení církevní kapituly na Vyšehradě nezměnilo nic v jeho podřízeném postavení k Pražskému hradu. Po polovině 12. st. jeho význam klesal, až Karel IV. z úcty ke svým přemyslovským předkům se rozhodl obnovit jeho význam. V místě zpustlého románského dvorce dal potom postavit honosný královský palác s vysokými arkádami a při něm domy pro hradní personál a zbudoval nové opevnění s cimbuřím, věžemi, fortnami a dvěma branami. Po vítězství husitů nad Zikmundem v boji o Vyšehrad r. 1420 byly zničeny všechny tehdejší stavby s výjimkou přestavěného kapitulního chrámu a románské rotundy sv. Martina. Ferdinand III. začal po r. 1650 stavět vyšehradskou citadelu, barokní pevnost, tvořenou vysokými cihlovými hradbami ve tvaru pětihranu se šesti nárožnými baštami. V r. 1962 byl areál Vyšehradu vyhlášen národní kulturní památkou.

Prohlídka

Doba prohlídky neomezena. Průvodcovské služby pro skupiny na předběžné objednání.