JINDŘIŠSKÁ VĚŽ

Celkový pohled na Jindřišskou věž.
© Herbert Heissler - 15.3.2003

Renesanční zvonice kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty
3. dubna 1347 podepsal Karel IV. zakládací listinu Nového Města pražského. Hlavními centry Nového Města pražského se staly Dobytčí trh (Karlovo náměstí), Koňský trh (Václavské náměstí) a Senný trh (Senovážné náměstí). V této době byly též vytyčeny Jindřišská a Vodičkova ulice, které spojovaly všechny tři hlavní trhy. A právě v Jindřišské ulici byl postaven již v polovině 14. století farní kostel sv. Jindřicha a sv. Kunhuty spolu se hřbitovem, zvonicí, farou a farní školou. První zmínky o původní dřevěné zvonici se objevují v letech 1472-1475. Nynější renesanční zvonice ze 70. let 16. století stojí na místě tehdejšího hřbitova. Je postavená z kamene se čtvercovým půdorysem s dvěma kordónovými římsami. Ve zvonici je umístěn pozdně gotický zvon z r. 1518 o průměru 101 cm od Bartoloměje z Nového Města pražského. V době výstavby zvonice byly vyrobeny i věžní hodiny se dvěma cimbály datované r. 1577. Za švédského obléhání Prahy v r. 1648 byla zvonice využita obránci Prahy a tím silně poškozena. Zásadní opravy se zvonice dočkala až v roce 1878-1880, kdy byla regotizována architektem J. Mockerem. Z této doby pochází i dlátovitý tvar břidlicové střechy s nárožními věžičkami. Tato střecha a její unikátní krov se svou výškou 31,86 m i samotná zvonice s celkovou výškou 65,7 m patří k významným a charakteristickým dominantám Prahy.